Slečna Trudy v USA

http://www.novinky.cz/koktejl/314646-do-usa-priplula-giganticka-zluta-kachna.html

Slečna Trudy jede na výlet se slečnou Koloběžkou

Mám novou kamarádku a je to cestovatelka jako já! Jmenuje se slečna Koloběžka a dnes jsme si spolu poprvé vyjely. Vlakem do Libic a pak po cyklostezce do Poděbrad. Tam jsme se pokochaly na zámku a náměstí, daly si Poděbradku (pravou a nefalšovanou z pítka u zámku), já se vykoupala a pak už jsme svištěly dál podél Labe do Nymburka. A protože je slečna Koloběžka dost rychlá, netrvalo nám to ani moc dlouho. Nicméně jsem se stíhala cestou kochat... 

Slečna Trudy jede do Ovo

Po dlouhé době vyrážím z Prahy na několik dní! Dočetla jsem se, že v Ostravě chystají skvělou akci - festival veřejného prostoru Mezidomí. A protože jsem hlavně městská kachna, plán na prodloužený víkend byl jasný. Vyrazila jsem už v pátek brzy ráno a než začal program na Masarykově náměstí, prošla jsem důkladně jeho blízké i vzdálenější okolí, prolezla aktikvariáty (to miluju!), vykoupala se a pak odpočívala v Cooltouru. Tam jsem si taky pořídila krásný KeepCup (můžete hádat, jaké má barvy) a dostala do něj startovací latté zdarma! No a pak už začalo Mezidomí a já si až do sobotní noci užívala města plnými doušky. Ani jsem nestíhala fotit. Skvělý víkend v krásném městě! 

Slečna Trudy na Slapech

Prodloužený víkend! Předpověd počasí sice nevypadala přívětivě, ale i tak jsem se rozhodla vyrazit na Slapy. A dobře jsem udělala. Rána i večery už sice byly dost chladné a mlhavé, přes den se ale většinou vyčasilo a tak jsem si to na Slapech báječně užila. 

Den O - Slečna Trudy se kochá

Výhled z terasy byl úchvatný...

Den 1 - Slečna Trudy jde do lesa

Lesy kolem lákaly k vycházce s košíkem, hub ale bohužel moc nerostlo. Tedy kromě muchomůrek, které se navíc velmi dobře hledají. Prý se tyhle červené krásky nejí, co si pak ale mám myslet o receptu z knihy Olgy Tokarczukové Denní dům, noční dům? 

Dort z muchomůrky červené

Barevné klobouky tří dospělých muchomůrek, 2 a půl sklenice moučkového cukru, 5 žloutků, kostka másla, citrón, dvě lžíce rumu.

Klobouky pokropíme rumem. Žloutky utřeme s máslem a se dvěma sklenicemi práškového cukru. Přidáme nadrobno nakrájenou citrónovou kůru. Náplň vložíme do klobouků. Červený kropenatý vršek dortu polijeme polevou ze zbytku cukru a citrónové šťávy. Jíme pomalu. Čekáme. 

Den 2 - Slečna Trudy jde k vodě

To bych nebyla já, abych se nevyrazila koupat! Počasí mohlo být příjemnější, ale naštěstí jsem dost otužilá a voda byla skvělá. A těch lodí... Objevila jsem jejich kouzlo a někdy bych si ráda dala nějakou pořádnou plavbu! 

Den 3 - Slečna Trudy balí, uklízí a vrací se do Prahy

Ach jo, víkend byl sice o den delší, ale i tak utekl jako voda. Dnes už na žádný výlet nevyšel čas, jen na sbalení, úklid, kochání a čtení na terase. A pak cesta domů. Nicméně jsem si Slapy parádně užila a doufám, že se tam ještě někdy vrátím.

Slečna Trudy jede do Kouřimi

Na dnešek jsem vůbec nemohla dospat! V plánu byl totiž konečně POŘÁDNÝ VÝLET! Na pořádný výlet se musí jet vlakem, a pokud je to navíc Podlipanský motoráček, nemá to chybu! Motoráček sice nejezdí z Prahy, musela jsem na něj přestoupit v Pečkách, ale i tak jsem si jízdu náramně užila. Vláček byl téměř prázdný a protože jsem neposeda, pořádně jsem ho prošmejdila! Ani se mi nechtělo v Kouřimi vystupovat. Ale jsem ráda, že jsem se nakonec přemohla a do městečka se vydala. Místo je to opravdu malebné, čehož si nejednou všimli i páni filmaři. Asi nejvíc Kouřim proslavilo natáčení seriálu Bylo nás pět podle románu Karla Poláčka.

Kromě krásného Kostela svatého Štěpána se mi moc líbila i Mariánská kašna na náměstí. A protože počasí přímo vybízelo ke koupání, nakonec jsem neodolala! No, vždyť mě znáte... Pak jsem se ještě prošla v parku pod hradbami a byl nejvyšší čas letět na vlak. Cestou se naštěstí podařilo koupit malé občerstvení na zpáteční cestu. Přeci jen je potřeba takhle vydařený výlet zapít! 

Slečna Trudy se představuje

Na podzim 2011 se mi zásadně změnil život. Ne že bych o to nějak moc stála, ale některé věci prostě neovlivníte... Jednu sobotu v září jsem se rozloučila se svými milými drážďanskými skauty, naposledy se vykoupala ve všech možných místních kašnách a vodotryscích, a v neděli odjela z města, které mám moc ráda. Už kvůli tomu Labi... 

Mé začátky v Praze nebyly jednoduché, neuměla jsem kváknou česky, ale naštěstí jsem potkala dobré přátele a měla přístup k velké knihovně, takže po roce už je to s mojí češtinou o hodně lepší. A tak vám chci povídat o objevování České republiky ze svého pohledu. Snad vás to bude bavit.

A co bych tak o sobě ještě řekla? Moc mi sluší žlutá a ráda se koupu.